Historie, aneb co jsme zažili

Začátky...

Motala se mi hlava a taky mi to moc nešlo. Po zvládnutí základních letových prvků, jsem si postavil polomaketu IL-2 Šturmovik a zabudoval do něl MVVS 2.5D7. Později jsem se propracoval ke kombatům. Pod přísným dohledem p.Klímy jsem pokračoval v trénování.

Dalším, už značně lepším RC vybavením, byla Modela Digi 3. Na obrázku jsou viděl "elegantní" tvary této soupravy. Model Citabrie na MVVS 1.5, ale není můj. Velký přijímač se do hned tak nějakého modelu nevlezl, serva byla velká a dost pomalá. Ale i tak jsem měl k dispozici RC soupravu proporcionální. V této době(rok 1980) jsem začal chodit do modelářského kroužku při DPM. Kde jsme vytvořili skvělou partu a začali opravdu modelařit.

První letadlo postavené na RC soupravu Modela Digi 3, byl Diblík (skoro vlastní konstrukce). Konstrukce velmi jednoduchá. Polotovary křídel od Modely, trochu zkrácené a potažené monofilem, trup krabice a ocas prkýnka balzy 3mm. O pohon se staral motor MVVS 1.5, ovládaná směrovka a výškovka - létání bylo paráda. Éro bylo poslušné a stabilní. Po haváriích lehce opravitelné. Posléze jsme do kroužku sehnali RC soupravu Modela Digi 4. Byl to opravdu velký skok v kvalitě i když co se velikosti týče, Rx i serva ST-1 byly stále veliké. Až se servy Futaba S-7 to bylo dobré.

Jak jsme létali s modely častěji a častěji, v různých podmínkách - za deště, za velkého větru i v mracích, tak poznávali i sami sebe. Vyjeli jsme na první soustředění modelářů do okolí Prahy (1982), kde jsme v malé boudě strávili celý týden létáním, opravováním a zase létáním. Vyzkoušel jsem (snad v té době jediný) systém učitel-žák, Modela Digi 3 s Modela 4. Prostě elektricky spojené soupravy, kde vypínač zapojil baterie do jedné či druhé soupravy. Nebylo to zrovna ideální, ale plně funkční a snad to ochránilo i naše stroje. Já jsem si pořídil konečně svoji vlastní RC soupravu Futaba FP4. Od této doby létám s Futabou.

Na soustředění jsem létal již s plnokrevnými RC modely, např. BS-1 - termický větroň rozpětí 2m o hmotnosti 900g postaven podle stavebnice, Cirus - rozpětí 3.5m - řízená směrovka, křidélka (mechanickým mixem) a výškovka. S tímto modelem bylo skvělé polétání. Jen na sňůře to bylo risk, křídla nebyla stavěna na vlek. Zvláště spojka křídel dostávala na frak.

S Diamantem jsem si na soutěžích užil.Jezdil jsem s kamarády skoro každý týden na nějakou tu soutěž RC-V2, největším úspěchem bylo šesté místo na akademickém mistrovství ČSR. Ještě snad první místo RC-V2 ve Veselí na Moravě. No a už dost ....... Létali jsem hodně po kopcích v Jeseníkách na Pradědu, na Šeráku a na Čerňavě, také na jižní Moravě na Pálavě. Hlavně jsme ale létali na letišti v Medlánkách. Na Netopírku nebo na Vodárně.

Jeden z mých starších motoráků Pony - Razant. Postaven podle plánku Modelář. Poháněn motorem MVVS 3.5, ovládaná křidélka a výškovka. Potah barevným papírem. Konstrukce celobalsová. Letové vlastnosti tohoto modelu jsou dobré, jen je trochu živější. Dále jsem létal s modelem kategorie F3A jako je Faraon podle plánku Modelář na motor MVVS 6.5 a začal jsem připravovat velkého akrobata F3A Meteor, kterého jsem dostal od staršího modeláře po havárii.

Je jasné, že s rostoucími nároky na modely i na mě, bylo nutné pořízení nové RC soupravy. Už to chtělo nějaké mixy, revers a další ten kanál. Tak se také stalo a já jsem pořídil (1985) RC soupravu Futaba FP-8JN, což bylo speciální rádio pro kategorii F3A. Zajímavostí bylo, že výměnný modul byl jak u vysílače tak i u přijímače. Vysílač měl mnoho funkcí a zpočátku jsem je nedokázal ani využít, ale časem jsem se to naučil. Např D/R, pro motor horní či dolní trim, předvolené mixy, END POINT, revers kanálů 1-4,....

I když jsem létal hlavně s motorovými modely, na svah jsem vyrazil velmi rád. Nebylo to sice už tak často, ale stálo to zato. Někdy jsme na kopci byli i dva dny. A to ráno, to byla prostě nádhera. Problém byl pouze s bateriema do vysílače a přijímače. Já jsem to řešil suchými články. Přijímačové baterky byly v paku od fa Modela (pak používám do dnes) a ve vysílači byl vyroben speciální držák.